Blízká i daleká putování za pivkem...

Ústřední vojenská nemocnice - Pod Černým vrchem 5,5 km - Na Václavce 7,7 km - U prince Miroslava 9,9 km

Mapa trasy

Dnešní pivní putování začínáme zcela nečekaně ve střešovické nemocnici. Po nezbytném uvolnění pro přísun kapalin na místní transfuzní stanici vyrážíme směr Smíchov. Vyzbrojeni mapou metropole a turistickým průvodcem se nemáme čeho bát, takže směle sestupujeme ulicí Ve Střešovičkách, cestu si zkracujeme po schodech a brzy křižujeme frekventovanou Patočkovu ulici. Je tu moc rušno, takže pokračujeme tentokrát lehce do kopce. Stromová alej na Bělohorské je lepší a následujeme místní tramvajovou trať. Začíná nás honit mlsná na jedno točené, jenomže jsme vyrazili z transfuzky moc brzo a všude je zavřeno. Žízeň je motor, statečně šplháne ulicí Diskařskou, míjíme monument vekého strahovského stadionu. Kroutíme hlavou, v jakém stavu je tato architektonická pýcha, zasloužila by si větší starostlivost. No, na to nám asi naše inteligence nestačí, jnebo už máme mysl žízní zatemněnou, takže se podchodem dostáváme ulicí Na Hřebenkách do oázy klidu v podobě uliček podstrahovských vilek. Je co obdivovat v podobě zachovalých stavení, zároveň kroutíme hlavou nad "vylepšeními" některých jiných. Nevím, buď se z kopce šlape líp, nebo nás magicky přitahuje některá ze smíchovských hospod. Oáza brzo končí, jsme na Plzeňské ulici. Je tu rušno, auto za autem, neustávající zvonění tramvají, ještě že tu mají něco jako semafor. Klub U Tučků nác láká, ale mě trošku nejde pod nos už tím názvem...třeba příště. Přecházíme místní dopravní tepnu a jdeme podél Malostranského hřbitova. Staré pietní místo sevřené dvěma rušnými komunikacemi je pro nás trošku nečekaný kontrast, ten však okamžitě přebíjí vyzývavá rohová nálevna s poněkud dramatickým názvem Pod Černým vrchem. Vypadá to na těžkou pražskou klasiku, to musíme vyzkoušet!
Nejsme zklamaní, interiér si nehraje na žádnou pseudomodernu, místní Staropramen asi neurazí. Snad by jsme vychlastli i krušné, jen by byl asi problém nedostatek kadibudek na další trase. Mates má trošku problém pověsit bundu na věšák, který ani já nemám ve výšce očí, ale už je vše vyřešeno a objednáváme.

10° Staropramen 26 Kč
Bohuš - po skoro dvouhodinovm výšlapu bych snad nepohrdnul ani krušným, ale musel bych si na zádech nést přenosný záchod...a to se mi fakt nechce. Místní esko je naštěstí vcelku pitelné, příjemná teplota a říz je tady zřejmě samozřejmostí. Hořkost střední, ne úplně umělá, jak by se u europiva dalo čekat. Pěna drží i v půlce piva, vidím to na solidní hodnocení...2-
Mates - pivo čisté, jiskřivé a solidně vychalzené. Maličko vodové, ale to u "S" nepřekvapí...2
 
Jak říká náš amatérský teoretik architektury Mates, sedíme v dost hezké secesní budově. Interiér čistý a stylový, nechybí poctivé masivní stoly. Zaujala ho schránka důvěry pro místní násosky a nápady hostů, nicméně věšáky tu mají kurevsky vysoko, protože pověsit kabát do cca. 2,30 metru jde dost blbě.
Myslím, že jdeo jedinný vážnější nedostatek, který lze zvýšeným nasazením překonat. Hodnocení asi nebude špatné:

Restaurace Pod Černým vrchem, Erbenova 233/1, Praha 5

Hospoda	Bohuš
	Mates
Obsluha	Bohuš
	Mates
Pivo	Bohuš
	Mates

Jak říká klasik Mates, tady by se dalo posedět celý večer. Pivo solidně ošetřené a pitelné, kuchyně a obsluha fachčí, interiér veskrze útulný. Smíchov nás uvítal náručí téměř domáckou, tak si ho kousek prohlídneme. Procházíme Husovy sady a stoupáme pěšinou strmě do kopce. Brzo však narážíme na plot a není jak dál. Vracet se nám nechce a vytahané pletivo oplocení vypovídá, že nebudeme první ani poslední. Škrábeme se podél něj, trošku to klouže a Mates ten plot snad vyrve. Ale nejsme žádní amatéři, kopec jsme pokořili a jsme v Košířích. Pokračujeme poklidnou ulicí s poetickým názvem U Blaženky, tahle čtvrť by nás i trošku uspala, ale vysušeni ze zdolání kopce drsnějšího než Sněžka nás drží ve střehu. Občerstvovna veskrze žádná, zato na konci ulice U Mrázovky nám místní náměstíčko poskytuje vydatnou duševní stravu v podobě kontejneru plného knížek. Obzvláštně kalorická je sbírka básní S.K. Neumanna z dob reálného socialismu. Mates neváhá na improvizovaném pódiu tvořeném kulisami různobarevných kontejnerů tepat "tyjící červy zločinných západních demokracií", zatímco mě zbylo poohlédnutí po nálevně, která nás zachrání. Kdo jiný než já by takový problém mohl rozlousknout, takže jsem tři výběrová díla strčil do batohu a táhnu Matesa ulicí Na Václavce ke stejnojmennému podniku. Kdysi jsem ho ještě za dob dávných studií navštívil, tak jsem zvědavý, co se tu změnilo. No, změnilo se snad vše, vůbec to tu nepoznávám. Vlastně jsme měli problém najít i vchod, ale nakonec se povedlo. Rozhodně to teda není klasika jako dole na Smíchově, je to směs zbytku staré hospody a postmoderního baru. seznam piv je kritický, vlastně žádný, takže si objednáváme tu "královnu našich piv":

10,5° Plzeň 39 Kč
Bohuš - "to pravé bohatsví českého pivovarnictví" mě opět nenadchlo. Podmírák ještě laxně zkušeně přejdu, ale krkavost už ne! teplota a čistota chuti dobré, ale vydatně to šmirgluje v krku a hořkost má do poctivé chmelovité daleko. Marně celou dobu přemýšlím, po čem to vlastně chutná, možná mi tu chuť pokazila hned na začátku cena neadekvátní kvalitě...3-
Mates - míra hluboko pod! Chuť nijaká, jen hořká a to ještě ne po chmelu, ale pelyňku. nakyslý ocas a pachuť po nějakém kovu. Na český poklad a klasiku minulosti naprostý propadák! Rakovnická desítka je proti tomu luxusní super delicious...3-

Architekt Mates to tady vidí jako hezký interiér rozbombardovaný ohromnou průmyslovou vzduchotechnikou do kravína, mě
 by ta ještě tak nevadila. Přijde mi to spíš takové neosobní, strojené, to není na celý večer.

Restaurace Na Václavce, Na Václavce 1079/32, Praha 5

Hospoda	Bohuš
	Mates
Obsluha	Bohuš
	Mates
Pivo	Bohuš
	Mates

Druhé nedáváme a radši mizíme. není to nic, co by nás zhnusilo, ale za ruku nás tahle nálevna taky nechytila. Kolem areálu bývalé špičkové cházíme ulicí až k usedlosti Santoška, ale na Radlickou nechceme. Přichází další cvičení s mapou a bereme to přímo přes park. Cestička se nám trošku zužuje, možná až moc. Procházíme po vrstevnici stezkou skrz mohutnějící dřeviny a začíná ve mě trošku hlodat červ pochybností nad mýma orientačníma schopnostma. Číst jsem uměl už v raném věku, ale byly to verneovky a ne mapy. Kdepak, musíme vytrvat, Livingstone to taky neměl v Africe jednoduché. Naštěstí se dřeviny rozestupují, nebylo ani třeba mačet. No, moc jsme se nevyznamenali, obešli jsme celý kopec a vyšli jsme asi tak tak 200 metrů od místa, kde jsme byli původně :-) Ale už víme, že jsme v ulici Na pláni takže přes staveniště a něco jako schody sestupujeme níž, až jsme u cíle dnešního minivýšlapu...Restaurace U prince Miroslava. Pestré poutače lákají na širokou nabídku točených piv, vyzkoušíme.
Vnitřek připomíná fabriku na pivo, od prvního stolu jsme nevybíravě vyháněni nevábnou obsluhou, že je to majitelovo. No, asi ho hosté moc nezajímají, ale když už jsme tu, uděláme aspoň nějakou škodu...třeba jen oprávněnou zdrcující kritikou. Tak co si asi tak dát? Pivní lístek je celkem dlouhý, ale když vyškrtáme tmavá a pšeničná piva, už to taková hrůza není. Jako první jde na plac můj favorit:

12° Podkováň 32 Kč
Bohuš - proti plzeňskému jiná liga...chuťová. teplota v pohodě, sametově hořké a plné, trošku mi vadí kyselejší dojezd. Pěna spadla za 20 vteřin, čepica stejně nebyl žádný zázrak. Pivu s nedá moc vytnout, k pazourům výčepního bych už tak schovívavý nebyl. Zatím...2
Mates - proti plzni jinačí káva! Pěna tedy zmizela jako podzimní opar v ranním sluníčku. Solidní teplota, říz, hořkost. Chutná poněkud drsněji, ale je to dobré a slušně ošetřené pivo. Shodli jsme se na tom, že sud je asi trošku déle naražený a je to znát...1-

No, nebylo to špatné, spíš mám problém udržet objektivitu hlavně vůči pinglovi, naštěstí ho hned vytřídal jiný týpek. Hned proškrtal položky, co už nejsou a co dochází, přidal poznmku, co by si nedal, takže další výběr už byl snadný:

10° Krakonoš 25 Kč
Bohuš - když to srovnám s ležákem v železnobrodském Mýtě, tak je to něco v poměru 1:1 s destilovanou vodou. je to řídké, ale zase čisté, v parném létě to musí v papuli krásně syčet. Teplota opět v pořádku, tentokrát to má i pěnu...i když opět moc dlouho nevydržela. je to dilema, ale slušná...2
Mates - dobré pivko! Slabší chuťový zážitek. Dalo by se u toho vydržetcelý večer. Nezklame, ale zase nenadchne. Lepší průměr...2

V průběhu koštovačky jsme dali řeč s výčepním týpkem. Potěšitelné bylo, že o pivu ledacos věděl, to nebývá pokaždé zvykem. A taky nebývá zvykem, aby sám o sobě řekl, co si radši dávat nemáme. A co si dát máme? Další výběr byl pro mě z trochu známého prostředí:

10° Chýně 27 Kč
Bohuš - su překvapen. Teplota stále konstantní, výraznější chuť qasnic, po čuchu chmelovité. Příjemně a přirozeně hořké, v půlce stále patrná vrstva pěny...nějak mi to jde. je to dokonce lepší, jak v nálevně chýňského pivovoaru, kde mívám občas s kvalitou problém. Vrrr..1-
  Mates- huráá!! Konečně výborné pivo! Sice qasnice, ale je super! Příjemné překvapení, nebrkavé, vychlazené. Mňam!...1-

Chýňské pro mě bylo příjemným překvapením. Občas se tam zastavím na kole, a především s teplotou a ošetřením tam někdy dost zápasí. Tohle byl ovšem zatím nejlepší vzorek dne. Ze seznamu vylučuju únětické, takže nám zbývá asi tak poslední kousek:

14° Primátor 36 Kč
Bohuš - jako fakt dost hustý materiál, ale se vším všudy. Je to příjemně zahuštěné, přitom se to nešprajcuje a projede to krkem pomalu jak vyskoček v pálenici. Hořkost decentní, která bez problému již zmíněnou hustotu a jemný říz uctivě pouští před sebe...1-
Mates - další výborný kousek! Dost hodně hustá záležitost! Toto je pro mě vzor klasického českého piva. čtrnáctka leze do hlavy, ale plná chuť, jemnost, říz jsou v naprostém pořádku. Díky hospodo, tohle mi moc chutná!! Dát jich pět, tak jsem tuhej, ale je to šmakulajda!...1

Poslední kousek to celkem vyšperkoval. Platíme a vyrážíme. A co hospoda? No, na zastavení a košt docela dobré, zajímavá experimentální zkušenost, ale opět neosobní podnik, který pro mě na večerní posezení u piva moc není. Podruhé už sem nejdu, dneska stačilo.

Restaurace U prince Miroslava, K vodojemu 2382/4, Praha 5

Hospoda	Bohuš
	Mates
Obsluha	Bohuš
	Mates
Pivo	Bohuš
	Mates

Bereme tramvaj na nedaleké zastávce a vyrážíme směr Dejvická. Cestou stíháme ještě osvědčený Klášter v Ovenecké, ale to už je jiná kapitolka :-)
Dnešní návštěva Smíchova byl vlastně jen takový první letmý průzkum. Vzhledem k tomu, že se jedná o domovinu jednoho z největších pivovarů u nás, je výzvou to tu prošlápnout trošku poctivěji. Proto máme v plánu vytipovat pár smíchovských hospod, kde se točí produkt tohoto pivovarského bumbrlíčka a kde by logicky měl být nejlepší.
Těšte se!

B&M