Blízká i daleká putování za pivkem...

Řež u Prahy vlaková zastávka - Opera 11 km - Na náměstí (Šnajdr) 12,5 km - U kostela 13.5 km - Bodlák 13,8 km - U depa 21 km - Větrušice busem, jinak 26 km

Mapa trasy

Další naše putování nás zavedlo na opačný břeh matky našich řek. Východní břeh Vltavy zažil mládí nás obou, jak moje studijní roky, tak Matesovy armádní. Vydali jsme se tedy jednoho podzimního dne zavzpomínat na naše mladé časy a prozkoumat současnou realitu bývalých oblíbených náleven. A stálo to za to!

Výchozím bodem dnešního výšlapu je pražské Masarykovo nádraží, odkud jezdí pravidelné osobní vlaky směr Kralupy nad Vltavou. Cílové stanice Řež u Prahy jsme dosáhli za necelé půl hodiny, ovšem tam nastala první komplikace. Cestou se celkem obstojně rozpršelo, takže co dál? Zasedli jsme pod střechu na místním hřišti, posilnili se domácím uzeným z vlastních zásob...a vyrazili jsme voda nevoda. Přece jen s plným žaludkem bylo to rozohodování příjemnější . Vydáváme se od výzkumného ústavu podél řeky a držíme se červené turistické značky. Čeká nás asi 5 kilometrů do Máslovic po úzké stezce, místy se nám trošku zamotá hlava při pohledu z pětimetrových příkrých srázů (slivovice bohužel zůstala doma ), nicméně jde o mimořádně hezký výšlap. Kdo rád krmí vodní ptactvo, nezapomene si nějaké krmení přibalit do batůžku..potencionálních strávníků je cestou dost. Po čtyřech kilometrech přicházíme k máslovickému přívozu a pokračujeme kolem včelařského výzkumného ústavu do kopce. Brzy odbočujeme doleva na pěší stezku, která nás přivádí do Máslovic. O tomto cíli bude řeč později, zatím nás vítá zavřená hospoda a my pokračujeme dále. Mates je už sice žízniv, ale vyhrůžka o odpadlících ponechaných bídnému osudu zabírá. Procházíme celou obcí (zajímavé je místní malé muzeum másla), míjíme už několik let opuštěné fotbalové hřiště a hned za ním odbočujeme doleva k letišti. Pokračujeme mě důvěrně známou cestou, kterou jsme každý týden se spolužákem Standou chodívali tajně přes letištní plot na pivko , a slušně se projdeme až k pískovně. Od ní dojdeme k frekventované silnici, podél které je vyšláplý chodníček až k bývalé ubytovně Aera Vodochody. Pohled na dnes již zdevastovanou ubytku nás rozhodně nepotěšil, a tak pokračujeme kolem areálu učiliště, jehož je Bohuš hrdým absolventem . Přes překvapivě rozlehlé autobusové nádraží procházíme kolem brány naší největší zbrojovky opět k silnici, kterou protneme směrem na Dolínek. Matesovi se zakouřilo od noh, když jsem mu řekl, že první hospoda je už jen necelé dva kilometry. Zaržál jak divoký hřebec a ve vesnici jsme byli ve mžiku, až jsem měl problém mu stačit. Pro milovníky historie jde o rodiště básníka Vítězslava Hálka, kde je na konci obce i jeho rodný dům, nás však zajímalo stavení hned vedle. Restaurace Opera byla vůbec mou první nálevnou, kterou jsem kdy navštívil, i když po nás občas obsluha v blbé náladě žádala občanku. To nás ovšem nedokázalo nikdy odradit, a tak jsem zde nejen vypil své vůbec první pivo v životě, ale poctívali jsme ji i dále celkem pravidelnými návštěvami. Tak co nás tam čeká po dobrých 19 letech? Necháme se překvapit 

Hned po vstupu na mě dýchla stará dobrá atmosféra, kterou jsem se Matesovi s pochybným úspěchem snažil přiblížit...evidentně měl jiné žíznivé starosti. Místo stolu, kde jsme vždy sedávali, stojí sice kulečník, ale neva. Sedáme hned naproti a objednáváme první kousek:

10° Géčko 22Kč

Bohuš: krutá teplota (Matesovi málem vypadly oči z důlků a zubní protéza do piva), čistá chuť...a kupodivu to má aj nějakou chuť! Nevím, zda je to absencí jakéhokoliv hnědého moku po celých dosavadních 9 km pěšího výšlapu, ale je to pitelné...2

Mates: Bohuš zamačkává slzy dojetí v hospodě jeho vzdáleného mládí...Hospoda čistá, upravená, je tu cítit duch tisíců vypitých piv. Pivko je skvěle vychlazené, po 2,5 hodinách pochodu v dešti a blátě působí jako božský nektar. Pěna hustá, drží, smetanová. Chuť je překvapivě hořká a osvěžující. Tady by se dalo sedět celý večer...1-

Jsem dojat, dokonce aj očekávaný děs z plzeňského pivovaru nebyl tak špatný, a tak zkusíme o stupeň výkonnější model:

11° Géčko 24Kč

Bohuš: trošku hustší, agresivnější chuť. Hořčí, i když ne přirozeně po klasickém chmelu, takže hodnocení ponechávám. Lepší G v hospodě nelze vytvořit...2

Mates: na počátku hodnocení dost solidní překvapení!!! Na "G" plná chuť, jemná hořkost, pocitově "husté" pivo. Jsem velmi mile překvapený! Pivo mi báječně chutná, nevěřím, že je to pivo z nadnárodního koncernu vyrábějící pivo ze sušených netopýrů...1

Zamačkávání slzy nostalgie nakonec proběhlo úspěšně, opera zůstala takovou, jakou bývala. Původní interiér, původní atmosféra, smíchovské vystřídalo géčko, ale mnohem méně lidí. Večer to asi bývá lepší, tak třeba jindy.

Restaurace Opera, Náměstí Vítězslava Hálka 90, Odolena Voda - Dolínek

Hospoda	Bohuš
	Mates
Obsluha	Bohuš
	Mates
Pivo	Bohuš
	Mates

Sedělo by se docela dobře, ale musíme zvednout zadky a pokračovat dál. Vracíme se na křižovatku a dávme se doprava na Odolenou Vodu. Brzy po levé straně za stromy vidíme siluety sídliště, procházíme mezi paneláky a kolem kostela scházíme na místní náměstí. Po pravé ruce turistu zaujme poněkud necitlivě rekonstruovaná stará tvrz, my projdeme celé náměstí a dáváme se doleva na cestu směrem do Postřižína. Hned za křižovatkou nám však svítí stopka v podobě hospody Na náměstí (každý místní ji však zná jako U Šnajdra). Rádi jsme se zde ve studentských letech nechávali vysazovat po ukončení jízd v autoškole, svérázný způsob točení piva s ošetřením pěny pomocí příborového nože si pamatuju dodnes. Absence poptávky po občanském průkazu pak definitivně zatlačila Operu do kouta a Šnajdr se stal tehdy naší důležitou základnou. Po předloňské návštěvě, kdy se hospoda změnila v jakési doupě feťáků a smažek, jsme dovnitř vstupovali s velkou nedůvěrou a odporem, které překonala jen naše vlastní statečnost a nutnost zdokumentování současného stavu. Tak jak to tam vypadá?

No, jehlu jsme si do zadku nezapíchli, naopak. Uvnitř je to opět ta stará známá hospoda s artefakty v podobě původních vstupních dveří apod. Velmi ochotná servírka nám hned přinesla dva kousky, jdeme na ně:

11° Kozel 22Kč

Bohuš:hutnější než G v Opeře, teplota a čistota solidní, příjemně svrbí na jazyku, takže příjemná...2

Mates: solidní pivo. Studené, příjemná chuť. Je to čtyřka, ale má to tu náboj...1

První test dopadl nad očekávání dobře, co nezkusit další kousek:

10°Géčko 22Kč

Bohuš: lehce slabší záležitost než popovické, ale teplota a čistota opět v pořádku, sklo opět orošeno...2

Mates: klasika...nelze nic vytknout, z "G" víc nevytěží. Můžu říct dobrý pivo...2

I zamačkávám slzu podruhé . Do Šnajdra jsme šli s obavami, odcházíme potěšeni. Docela čistá klasická čtyřka, pivo celkem dobrý, výborná ochotná příjemná obsluha (není těch superlativ nějak moc? Aby nám holčina nezpychla ) a samozřejmě pořádná dávka nostalgie. Lze tedy očekávat, že hodnocení bude veskrze pozitivní:

Restaurace Na náměstí, Dolní náměstí 27, Odolena Voda

Hospoda	Bohuš
	Mates
Obsluha	Bohuš
	Mates
Pivo	Bohuš
	Mates

Takže odchod, a kam dál? Napadlo mě, že se kdysi Šnajdr přemístil do nějaké jiné hospody, tak se po ní zkusíme mrknout. Stoupáme kolem kostela, a hle...ten bílý barák je mi nějak povědomý. Nevím, zda je to zrovna ono, ale Hospůdka U kostela nevypadala zle. Jdeme zo zkontrolovat:

10° Braník 21Kč

Bohuš: trošku škrabe chmelový extrakt, ale péče o pivo je zřejmě místní specialitou (rozhodně je studenější než číšník)...i tady by se dal strávit večer a marně si lámu hlavu, jestli jsem ho tu kdysi jednou nestrávil ...2-

Mates: Braník je pro nás velká neznámá...ale jde to pít. Malinko kyselejší, ale třeba je to vodou. Klidně bych dal dvě...2

Zda je to "nový" šnajdr nevím, zato vím, že jsem tam potkal bývalého zaměstance učňáku a nepoznal ho. Nyní vím, že mě zmátl absencí tmavých brýlí a ještě tmavších vlasů, takže se tímto ještě jednou p. Troškovi omlouvám a příště to napravím . Jinak hospoda celkem v pohodě, za mého mládí sice ještě neexistovala, ale při jedné praxi koncem 90. let jsem to tu navštívil, a to už je taky nějaký ten pátek. Takže:

Hospůdka U kostela, Květnová 319, Odolena Voda

Hospoda	Bohuš
	Mates
Obsluha	Bohuš
	Mates
Pivo	Bohuš
	Mates

 Zde jsem slzu nezamáčknul, aby mi vydržel kapesník na další, a vyrazili jsme k poslednímu odoláckému cíli...k Bodláku. Měl jsem trošku problém s orientací, protože jsem tam byl snad jednou v životě, ale nakonec jsem zahlédl typickou siluetu nejvyšší stavby ve městečku. Jdem to tam omrknout, vždycky to bývala taková fabrika na pivo. No, ještě je, tak si dáváme alespoň jedno:

10° Staropramen 23Kč

Bohuš: zde pouze "genius loci", protoze jinak to tu je těžký průměr včetně obsluhy...teplota, čistota, pěna po dobu psaní hodnocení dávno zmizela v místním časoprostoru...3

Mates: studená kapalina, pěna snad ani nebyla, hangár pro vzducholoď Hindenburg. Tady nepustím batoh z ruky...3

No je to tu hustý jako dřív, když se tu scházela dělnická třída z Aera Vodochody ještě v montérkách, ze ketrých vypadávaly špony od soustruhu (ale nic proti nim, taky jsem kdysi na škole soustružil ). Obsluha taky nebyla zrovna šestkrát ráda, že jsme přišli (taky ji Mates hned trefně nazval "odulá p..a", jak to tady čtu v poznámkách ). Bodlák prostě má stále svoje kouzlo, kterému jsem ale nikdy nepodlehl a asi k tomu ani nikdy nedojde.

Restaurace Bodlák, Horní náměstí 251, Odolena Voda

Hospoda	Bohuš
	Mates
Obsluha	Bohuš
	Mates
Pivo	Bohuš
	Mates

 Scházíme opět kolem kostela na Dolní náměstí a dáváme se doleva směr Postřižín. Podcházíme most dálnice D8, po pravé ruce se nám otevírají hezké výhledy na Říp a homole Českého středohoří. V Postřižíně přejdeme kralupskou silnici a dáváme se doleva na Máslovice. Brzo nás opět vítá důvěrně známý plot letiště a zanedlouho i první domky Máslovic. Tato naše dřívější pivní mekka, do které jsme se tajně se spolužákem ploužívali přes plot několik kilometrů, nemohla chybět v dnešním výšlapu. Dřívější hospoda  U Doleželů už neexistuje, nahradil ji autoservis. Nová je z druhé strany stavení v místě dřívejší prodejny potravin. Jdeme se tam mrknout, co se změnilo.

Především se změnil interiér, kterému vévodí mohutné krbové kamna...tady se dá v zimě posedět. To horší je, že zde točí opět krušné . Pravda, holešovická desítka už neexistuje, nicméně horší volba ji nemohla nahradit. Ale nedá se, tady si prostě jedno dát musíme:

11° Krušné 21 Kč

Bohuš: aj tady na mě útočí krušný vetřelec...chjo. Postrádám kladenskou kyselost a ostrost, ale postrádám taky přírodní chuť piva...2-

Mates: studené...Krušovice nás pohltí! tTochu kyselejší, pitelné, není to můj favorit. Jde to pít, ale není to žádný zázrak...3

Tak tohle je od krušovic sprosťárna, vecpat se do míst, na která mám tak hezké vzpomínky. Bývaly zde dobré holešovice za 4 Kč, bezva tlačenka, občanku nikdo nikdy nevyžadoval. Hospodu měl postarší příjemný pár a bylo to na atmosféře poznat...že si toho váží a starají se. Paní sice jen s jednou rukou, ale mnohé hospodské by se mohly učit, jak se má fungovat. A zde mě taky odnaučili mačkat si beďary na xichtu . Rádi jsme sem chodívali a rádi vzpomínáme, aj když tu atmosféru do Matesa budu těžko nalívat. No, možná líp, jak to krušné...škoda.

I zamáčknul jsem slzu potřetí .

Hostinec U depa, Máslovice 27

Hospoda	Bohuš
	Mates
Obsluha	Bohuš
	Mates
Pivo	Bohuš
	Mates

 Nerad, ale opouštíme máslovickou hospodu s tím, že se sem určitě brzo vrátíme posedět, doufám že už i s mým věrným spolužákem Standou. Pomalu se začíná šeřit, sedáme tedy na příměstský  bus a urychlujeme si cestu do posledního cíle dnešního výšlapu. Během pár minut jsme ve Větrušicích, kde nasál své mládí do nozder prozměnu Mates . Noříme se do větrušické nálevny a dáváme si jedno:

10° Kozel 20 Kč

Bohuš: dobrý Kozel, dobré posezení, dobrý večer...dobrou noc, ale nejsu na plech . Pivo je dobře ošetřené, dá se pít, nenadchne, ale neurazí...2

Mates: hlavou se mi honí vzpomínky na podzim 1995, vůbec to tady nepoznávám. Pivo je dobrý, studený, jde to pít. Asi to tu umí natočit. Žádný zklamání, chutná...2

Mates je tu trošku zmatený, holt je to už nějaký pátek, co sem chodil z klecanských kasáren splachovat pachuť základní vojenské služby. Nicméně jde o příjemnou hospůdku s bezproblémovou obsluhou, takže:

Restaurace Větrušice, Hlavní 2, Větrušice

Hospoda	Bohuš
	Mates
Obsluha	Bohuš
	Mates
Pivo	Bohuš
	Mates

I tady by se dalo posedět, ale pokročilý čas nás donutil vyrazit do Klecan. Tady čekáme na bus do Prahy, který přijíždí zanedlouho. Ještě že tak, slušně jsme nakonec promokli.

Odjíždíme s pocitem dalšího perfektního výšlapu a dalšího zážitku, na který budem vzpomínat. Bohužel jsme nestihli prozkoumat Matesovy Klecany, takže se sem ještě někdy určitě vrátíme a napravíme to.

Celý výšlap byl protkán značnou dávkou nostalgie a vzpomínek na mládí. Potěšilo nás, že se v tomto kraji většinou dokáží o pivko dobře postarat, stejně tak se umí postarat i o hospodu. Jen tak dále...

No, samozřejmě jsme už začali plánovat další výšlap, takže na co se můžete těšit? Brzy vyrazíme po poštách západně od Kladna, ve kterých zanechala nezapomenutelnou stopu Matesova drahá polovička. Těště se!