Blízká i daleká putování za pivkem...

Sotva jsem se oklepal z předvánoční služební cesty do štatlu, už na mě čekala další. S Matesem vyrážíme vlakem až do Ostravy a rozplánovaný máme každý večer. Samozřejmě cestou proběhl test klasické letenské Prašivky, ale to by jsme tady už nosili dříví do lesa. Chvilka strávená v krušovické Šalandě na hlaváku zase nestojí ani za zmínku, člověk má vyzkoušet všechno, nicméně kolikrát je lepší raději pomlčet :-)

Ve vlaku však cesta krásně ubíhala, rychle jsme vyprázdnili plechovkové nymburské a pozorovali ubíhající zasněženou krajinu s uspokojením, že jsme nejeli služebním autem.  Brzo nás opět popadla mlsná a zrodila se výzva vyzkoušet místní jídelák. Jdeme na to!

Jídelní a lůžkové vozy je léty provařený pojem, nicméně nás jen tak něco nezastaví. Naopak, i tahle návštěva jistě rozšíří naše pivní obzory, ať už v dobrém, či hnusném. Vagon je skoro prázdný, obsluha veselá stejně jako Mates, takže se hned naladili na podobnou notu. Matesa navíc přepadl hlad, takže zahajujeme místní svíčkovou na smetaně. Kupodivu je to docela dobré, ale je třeba to něčím spláchnout. Pivní nabídka je trochu zklamáním, nemají výčep a v nabídce je "jen" lahvový Budvar...sem s ním:

12° Budvar 45 Kč

B - morda jak sviňa, ale paradoxně lepší škopek ve flašce než supertočenénefilrovanékrušné na hlaváku. Překvapila mě teplota, precizně vychlazený matroš a na to já nejsu v jídelákách vůbec zvyklý. Dobrý říz, solidní hořkost...lehce aromatické..., plnost slabá. Škoda, že není točené, ale jinak je to tady vegáč...2

M - Solidní podnik na kolejích.Pivo za mordu,ale prvotřídně chlazené.Budvar nezklamal.Zasloužená 2,možná 1 3/4!

No vida, lahváč, ale jakou parádu nakonec udělal. Firma JLV docela překvapila a potvrdila, že je to v podstatě vše jen o personálu. Tady se vyloženě povedl, takže jsme tu chvilku shnili a v Olomouci mazali pryč, aby jsme nepřejeli přestup v Hranicích na Moravě. Hodnocení tohoto experimentu z dlouhé chvíle bude stručné a rychlé:

JLV

Tak to byla zajímavá hospoda na kolečkách, kde žízeň v rychlosti kolem 150 km/hod. je úplně stejná jako v klidu v hospodě a tím jsme jako první na světě dokázali neplatnost Einsteinovy teorie relativity :-)

Po tomto husarském kousku na poli fyziky jsme v Hranicích přestoupili na vlak do Polské lidové republiky (i když ono se to tam dneska asi jmenuje jinak) a cestou ještě vyzkušeli jeden polský materiál za strašnou cenu ještě strašnější kvality. Proto jsme se rozhodli hned po ubytování na hasičské základně v rychlosti navštívit nedaleký minipivovárek, ve kterém si snad před spaním spravíme chuť. Není to daleko, areál je v zábřežském zámku, což je asi jen 5 minut pěšky. Celé to působí klasicky snobským honosným stylem, který nám ani jednomu nevoní, ale co se dá dělat. Jsme tu poprvé a místní znalost nám chybí. O pár měsíců později by jsme už věděli, kam zaběhnout, ale to je jen kdyby. Zasedáme v nálevně v horním patře nějaké bývalé hospodářské budovy a objednáváme klasickou jedenáctku:

11° světlé 45 Kč

B - no přiznám se, že hodnocení jedenáctky jsem někde prošustroval. Pokud si dobře vzpomínám, tak to byl na minipivovar takový průměrný materiál, který nebyl úplně dochlazený a který by určitě dokázal konkurovat Radegastu nebo Ostravaru. Nic víc, nic míň...3

M -

Když už jsme tu, testneme ještě ležák vídeňského typu, ať se nám dobře spí a dobře vstává :

15° Vídeň 50 Kč

B - kafe...ble. Teplota lehce slabší, stejně jako říz a teplota. Neumím moc dobře tyhle různé druhy piva rozlišovat, takže pro mě průměr...3-

M -

Minipivovar Pikard, U zámku 42/1, Ostrava

No za pokus to stálo, ale s dalšími návštěvami už nelze v tomto případě počítat. Rychle na kutě, zítra nás čeká další průzkum místního pivního světa.

Po šichtě neleníme a vydáváme se na lehký pěší výšlap. Cílem je místní Ostravarna, která je domovem pro pivo z místní velkovarny, která se tváří jako lokální pivovárek. Není to až zas tak daleko, asi po půl hodince stojíme notně vysušení před Jubilejní Ostravarnou. Čekal bych teda větší návštěvu, v Ostravě se asi nekalí tolik, jako v Brně. No dneska už vím, že existují podniky, které jsou večer naprásklé každý den, ale co...alespň nebudeme dlouho čekat na obsluhu.

A to taky nečekáme, dva místní frajeři jsou zběsile rychlí a celkem v pohodě:

10° Ostravar 33 Kč
B - ošetřené přesně. Výborná teplota, čistá chuť. Taková žíznivá vodová záležitost, na druhou stranu prosta europachutí...3

M - Pivo přīmo od pramene.Vychlazené,chuť spíš jemná.Na zahradu když je vedro ideální...2

Desítka jenom zasyčela tak, jak pivo na žízeň zasyčet má. Nic moc jsme od něj neočekávali a úlohu prvního piva vylitého do rozpáleného spoečného jícnu bezezbytku splnilo. Zkusíme zlatý střed, kterým bývá jedenáctka. Podle reklamy by měla být dost plná vařená z více druhů sladů. O tom si lze v případě megapivovaru myslet svoje, ale vyzkoušet se to musí:

11° Ostravar 36 Kč

B - lehce plnější varianta desítky. Opět takové vodovější, slušný říz, čisté bez pachutí. Pěkně kroužkuje, pěna zmizela, a už je zase zpátky. Neurazí, nenadchne, solidní europivo...3

M - Kdybych to nevěděl,typoval bych opět 10. Ujde to,ale že by mně to zulo z bot,to ne....3

Bomba to teda nebyla, a rozhodně ne taková, jako mísa řízečků s vlastním rozpékaným chlebem, kterou jsme zbouchali s Matesem napůl, čímž jsme se dostali do stavu funění a hekání....mňam! Zkusíme to spláchnout plnotukem:

12° Ostravar 35 Kč

B - luxusní pěna, dobrý říz, čistá chuť, na dvandu slabší plnost. Co se na tom nepasteruje nevím, pro mě stále stejný žíznivý mustr. Ale jo, dá se u toho posedět, neuráží mě to...2

M - Pěna jako smetana! O poznání silnějśí matroš. Dá se pít celý večer. U mně dobrý!.....1-

Ležák dobrý matroš s ohledem na to, v jaké fabrice se to vaří. U toho by se fakt dalo posedět celý večer. Na pošušňáníčko to sice není, ale na vykropení gágora a celovečerní pokec by to docela šlo. Takže popojedem k poslední položce nabídky, kterou je zimní speciál:

14° zimní speciál 39 Kč
B - zcela jiná plnost, je to pořádně hutné. Opravdu sladší, trochu čokoládové, pěna krémová. Na velkovarnu su dneska vcelku příjemně překvapený...3

M - Noo silný,ale spīš sladký než hořký.Pěna zmizla s prvním lokem.Asi by chutnalo ženským.Zajímavý vzorek.Nelituji....2

Test jsme uzavřeli malým speciálem a pokračujeme v žíznivější variantě v podobě desítky, aby jsme ráno byli schopní vstát. Co hodnocení?

Ostravarna Jubilejní, Hasičská 551/52, Ostrava

Tak tady kraluje především kuchař. Mísa řízečků byla bomba, nic tak dobrého a přesně padnoucího dvěma žíznivcům k jejich testu pivní nabídky jsem dlouho nefutroval. Zdatně sekudnovala obsluha, pánové byli rychlí, přesní a vždy ještě prohodili pár slov. Za mě velice zajímavá hospoda, sice s průmyslovým pivem, ale ucházejícím. Velice dobré posezení, kdy člověk nepotřebuje ladit chuťové pivní buňky, ale chce si posedět, pokecat a vylít gágora, takže s jistým omezením ANO!

Test velkonálevny velkovarny nedopadl úplně nejhůř, ale už je na čase vytestovat nějakou menší klasiku. Po další šichtě padla večer volba na Starobělský pivovárek. Městská část, po které se varnička jmenuje, je jen kousek, takže jsme se hned vydali na asi hodinový výšlap. Alespoň nám pěkně vyschne. Šlapeme podél čtyřproudé autostrády, která zvládá pojmout i tramvajovou dopravu. Na jejím konci končí zároveň i městská zástavba a my pokračujeme tmou tmoucí po zbrusu nové cyklostezce až do Staré Bělé, která je už z dálky vidět. Pivovárek nemá vlastní hospodu, jeho produkce se točí v nálevně s netradičním názvem Katolický lidový dům. No snad se tam nepropadneme do pivního pekla.

Uvnitře nás vítá klasická venkovská hospoda, velice solidně zaplněná. Mladá servírka, ač je na vše sama, lítá jak čert a vše stíhá. Občas zvládne prohodit i pár slov s Matesem, já ji radši nezdržuju a věnuju se pití piva :-) Začínáme výčepním:

10° Starobělské 19 Kč

B - slabší. Viděl bych to na malou výtoč a trochu chytlou bečku. Je to vychlazené, čisté, dobrý říz, krásná čepica...ale ocasek trubkowy. Aj když možná se pletu a je to takové chmelení....3

M - Trochu slabší. Cítím plech. Asi chachaři lemcají víc Radegast . Ale pořád skušný průměr... 2-

Tak tady nastalo trošku zklamání. Možná jsme byli po Ostravaru natěšení na produkci malého pivovárku, ale tohle prostě nesedlo. Jdeme poněkud nedůvěřivě na ležák:

12° Starobělské 21 Kč

B - pivo za pusu, která vyvolává vzpomínky na starokladenskou udírnu. Ovšem pouze cenově, chuť mi připomíná popelínskou manu, což starobělské katapultuje na ostravskou jedničku. Výborně vychlazené, čistá chuť, příjemná hořkost a aroma červeňáku, akorát říz. Pro mě parádní vzorek jak na žízeň, tak na chuť...1

M - Za ty prachy je to neuvěřitelné. V puse exploze mnoha přījemných chutí.Od nasládlé po lehce nahořklou. Krásná vůně. Pěnová čepice jak ve Švejkovi...1

Hurá, to je jiná!!! Takový materiál už jsme dlouho nepili, shodli jsme se s Matesem. Moc moc dobré, u tohoto zůstaneme celý večer. Hned je v hospodě líp, a podle toho asi bude vypadat naše hodnocení podniku.

Katolický lidový dům Tosca, Junácká 413/124, Ostrava

Je to tak. Výšlap do Bělé stál za to a asi mnoho neprozradím, když zmíním, že starobělské se tímto dnem stalo mým jasným favoritem a oblíbencem při každé cestě do Ostravy.

Víc jsme toho s Matesem prozkoumat nestihli. Zábřežský Assen, kde jsme ještě skončili, hodnotit nebudeme, není až tak ničím vyjímečný. I když se k němu možná ještě nakonec příště vrátíme. Každopádně výjezd lze hodnotit jako zdařilý, ledacos jsme okoštovali a zbytek si holt musíme nechat na příště...alespoň nebude nuda. Materiál na další pokračování z pera mých kolegů už mám v šuplíku, ale brzo při další pivní jízdě Ostravou naviděnou! :-)